Milí návštěvníci, snad zde najdete informace, které Vás zajímají. Vím, že zájemců o minerály a jejich šperkové využití je velmi mnoho. Ne všichni ale mají dostatek informací o oboru, kterým je gemologie. Pokouším se jim těmito stránkami vyjít vstříc. Texty mohou zájemcům posloužit pro rozšíření jejich znalostí. Pohodové studium všem přeje RNDr. Ivan Turnovec

Bohuslav BALBÍN ( ∗1621 - † 1688)

Tento český katolický duchovní, historik a vlastivědný badatel skončil svou zajímavou životní pouť před 320 lety 28. listopadu 1688, jako sedmašedesátiletý v Praze. Narodil se 3. prosince 1621 v Hradci Králové. Pocházel z rodu drobné katolické šlechty spjaté s městským prostředím (Balbínové z Vorličné). Byl členem jezuitského řádu. Filozofii a teologii studoval v pražské koleji Klementinu. Po kněžském vysvěcení, v roce 1649, byl vyslán jako misionář do severovýchodních Čech. Fungoval vlastně od počátku nejen jako kazatel, ale hlavně jako učitel. Postupně učil v řádových kolejích v Kladsku, Praze, Brně a Jindřichově Hradci. Zajímal se o historii a přírodu. Studoval proto materiály v tamních knihovnách a archivech. Svá zjištění sepisoval a tím se často dostával se do konfliktů s úředními místy, mnohé (vlastně většina) jeho spisy byly cenzurovány. Bez ohledu na nepřátele se díky vlivným ochráncům stal v roce 1661 oficiálním historikem české řádové provincie. Působil v Jičíně, Klatovech a Českém Krumlově, v Klatovech a Opavě. Nevyhnul se nicméně dalším konfliktům s císařskými úředníky.

Súťaž Slovenský obsidiánový šperk

V rámci univerzitných dní privítala 21. 11. 2008 Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre šperkárov, ktorí sa zapojili do súťaže o SLOVENSKÝ OBSIDIÁNOVÝ ŠPERK. Súťaž prebiehala v troch kategóriách a sedemčlenná komisia výtvarníkov a pedagógov, vedená profesorom Leopoldom Rösslerom, prezidentom Rakúskej gemologickej spoločnosti a riaditeľom Strednej zlatníckej školy vo Viedni, ocenila vyhotovené šperky a návrhy z kategórie obsidiánové súpravy, individuálne šperky a komerčné šperky. Hodnotená bola invencia autorov, estetický vzhľad šperkov, tiež v kategórii komerčný šperk aj ich nositeľnosť, nákladnosť a jednoduchosť. Poslednou kategóriou boli grafické návrhy, pochádzajúce najmä od žiakov SOŠ v Nitre (odbor zlatník – klenotník) a študentov bakalárskeho štúdia gemológie UKF v Nitre. Súťaže sa celkom zúčastnilo 38 súťažiacich, odovzdaných do súťaže bolo celkom 60 kusov šperkov, 3 kusy dekoratívnych predmetov a 25 grafických návrhov.

Skleněné imitace drahokamů v historických špercích

Od objevu výroby skla byl tento materiál vysoce ceněn od starověku po středověk. Patrně nejstarším umělým "drahokamem" byl ve starém Egyptě vyráběný aventurin. Jednalo se o sklo ve kterém byly rozptýleny měděné piliny (ve špercích je tento materiál oblíbený dosud). Snaha využívat sklo v nejrůznějších podobách, vedla tehdy i k výrobě ozdobných materiálů a mezi nimi také imitacím šperkových kamenů. Sklářská technologie výroby se začala výrazněji rozvíjet v 16 století. V tomto čase již byla k dispozici různobarevná skla, která nahrazování přírodních kamenů umožnila v celé škále.

Bude mít Slovensko horninový symbol?

Na zajímavý materiál který by se mohl stát horninovým symbolem Slovenska upozornil již v minulém století slovenský geolog Rudolf Ďuďa (1986). Jde o obsidián - přírodní sklo z východního Slovenska od obce Viničky. Prosadit se jeho zpracování tehdy na Slovensku nepodařilo. Jeho kvalita byla nicméně ověřena a obsidián z Viniček byl použit šperkaři družstva GRANÁT v Turnově v roce 1987 na výrobu stříbrných závěsů, broží a špendlíků při příležitosti druhé mezinárodní konference o přírodních sklech.

Permokarbonská silicifikovaná dřeva z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve

Na sjezdu České geologické společnosti ve Volarech v září‭ ‬2007‭ ‬byla jednou z nejzajímavějších přednášek prezentace Mgr.‭ ‬Petry Matysové.‭ ‬Přednášela o výsledcích geochemického studia silicifikace permokarbonských rostlin jak se jím zabývala ve své diplomové práci dokončené v roce‭ ‬2006.‭ ‬K této práci o silicifikaci,‭ ‬i těch které budou následovat,‭ ‬se určitě budeme vracet,‭ ‬protože metodiku lze aplikovat i na tercierní opalizovaná dřeva z tufů a tufitů středního Slovenska.‭ ‬Nyní uvádíme alespoň souhrn v němž jsou základní údaje o velmi dobré a zajímavé diplomové práci této čerstvé magistry.

Historie smaragdových syntéz

Prvé, nepříliš jasné zprávy o výrobě umělého smaragdu pocházejí již z poloviny 19. století, tedy z doby, kdy byl nejoblíbenějším šperkovým kamenem vůbec. Francouz Ebelman tehdy získal po roztavení obecného berylu s kyselinou boritou (H3BO3) a nepatrnou přísadou kysličníku chromitého (Cr203), sytě zelené jehlice. Mohlo jít o první „syntézu“ smaragdu. Vzorky se bohužel nedochovaly. Stejná je situace v případě třímilimetrových zelených sloupečků, které získali další Francouzi Hautefeuille a Perrey v roce 1888 z taveniny úlomků berylu s kyselým molybdenanem lithným (LiHMoO4) a opět nepatrným množstvím Cr203. Šlo li skutečně smaragd, uspokojivě prokázáno není. V San Francisku se o získání krystalů úspěšně pokoušel Carrol Chatam. Na trh uvedl první krystaly v roce 1938. Jeho výrobní postup vylepšil jeho syn a s kameny vyráběnými jeho metodou, označovanými „Chatham“, se v USA běžně pracuje.

Využití petrologie a mineralogie v průmyslu brusiva

Převážná většina produktů vyráběných člověkem má charakter srovnatelný s horninami a minerály, a to i v případě, že analogy sloučenin, tyto produkty tvořící, se v přírodních podmínkách nevyskytují. Pro poznání a vývoj v keramice, sklářství, i brusném průmyslu, je aplikovaná mineralogie významným pomocníkem. Využití jejích klasických metod, počínaje mikroskopickou analýzou, umožňuje řešit mnohé technologické problémy. Názorným příkladem jejich využití jsou zkušenosti získané při výrobě brusiva a brusných nástrojů.

Severočeské porcelanity

Jako porcelanity, nebo porcelánové jaspisy označujeme všechny tepelně přeměněné horniny, které vznikly vypálením jílovitých hornin, kromě zemních požárů jde také o kontakt s vyvřelinami. V severočeské hnědouhelné pánvi porcelanity vznikaly v důsledku fosilních přírodních požárů při výchozech uhelných sloji od svrchního pliocěnu přes pleistocén. Další zde vznikají dosud při požárech a prohořívání uhelných slojí v dobývacích prostorech od zahájení těžby v 18. století.

Syndikovat obsah