Milí návštěvníci, snad zde najdete informace, které Vás zajímají. Vím, že zájemců o minerály a jejich šperkové využití je velmi mnoho. Ne všichni ale mají dostatek informací o oboru, kterým je gemologie. Pokouším se jim těmito stránkami vyjít vstříc. Texty mohou zájemcům posloužit pro rozšíření jejich znalostí. Pohodové studium všem přeje RNDr. Ivan Turnovec

Hodnocení kvality šperkových výbrusů

Podstatnou součástí činnosti gemologa je, nejen určení příslušné hmoty, ale i kvalitativní hodnocení vybroušených ozdobných kamenů ve špercích i všech dalších výrobcích. Nestačí pouhé mineralogické vzdělání. Seznámit se s technologií broušení, druhy výbrusů a hodnocením jejich kvality je pro gemology nutností. Někdy se na to zapomíná a to je chyba.
Výbrusy používané ve šperkové výrobě představují několik základních skupin lišících se výrobními postupy i tvarem výsledného šperkového kamene, které se postupně vyvíjely. Se všemi se setkáváme dodnes i když význam mají některé menší než dříve.

Barva jako identifikační znak (Chelsea filtr)

Barva minerálu záleží na jeho fyzikálních vlastnostech a na vnímání pozorovatele. Z hlediska fyzikálního můžeme říci, že povrch jakéhokoli objektu, má barvu světla které odráží. To závisí na složení spektra dopadajícího světla a na tom, které složky spektra tohoto světla povrch odráží a které pohlcuje, a s jakou intenzitou. Stejně tak záleží na úhlu pozorování objektu. Filtry pro separaci barev zcela pohlcují určité barvy, a s jejich pomocí lze vymezit jednotlivé barevné složky. Ukázalo se, že to může pomoci při identifikaci určitých typů barevných látek.

Vývoj minerálních druhů

Čas poskočil a máme tu rok 2009. První text který vkládám, je o tom jak se ve vesmíru a na naší planetě postupně vyvíjely a dosud vyvíjejí minerály. Jde o téma bezesporu zajímavé. Touto problematikou jsem se zabýval ve druhé polovině minulého století, nicméně jde o téma stále aktuální. Věřím že zaujme nejen studenty.
Evoluční teorie o vývoji rostlinných a živočišných druhů Charlesa Roberta Darwina je obecně známa a dnes již žádný z odborníků o ní nepochybuje, i když k jejímu primitivně materialistickému výkladu je celá řada výhrad. Méně se však ví o postupném evolučním vývoji minerálních druhů, které tvoří naši planetu a vyskytují se ve sluneční soustavě.

Bilancování roku 2008 - Slovenský obsidiánový šperk

Syntetické šperkové korundy

Korundy mají mezi ostatními průmyslově vyráběnými šperkovými materiály výjimečné postavení. Vedle skla se objevil materiál jehož základní vlastnosti i chemické složení a vnitřní stavba odpovídaly přírodnímu minerálu a současně se již na první pohled jevily jako dokonalejší. K využívání korundů se přistoupilo na počátku dvacátého století. Vedla k tomu nicméně dlouhá cesta.

Problematika finančního oceňování drahých a ozdobných kamenů

V návaznosti na problematiku "investičních kamenů" doplňuji pár obecných slov o finančním oceňování šperkových kamenů. Finanční oceňování drahých a ozdobných kamenů má několik aspektů a může být velmi problematické. Definice hodnoty drahého kamene v podstatě neexistuje. Vzácnost výskytu v přírodě je jen jedním z faktorů ovlivňujících cenu.

Granáty - průmyslová surovina

Mnohé drahé kameny nabízejí v dnešní době velké možnosti jako speciální technické materiály. Praktický význam spočívá především v jejich mimořádných vlastnostech. V mnoha případech skutečně platí, že ty vlastnosti, které z nerostu učinily drahý kámen, umožňují také jeho technické využití. Můžeme jmenovat přírodní diamanty používané pro broušení, leštění nebo k výrobě břitů obráběcích nástrojů, nebo olivíny jako hlavní složku některých hořečnatých žárovzdorných materiálů.Rovněž granáty mají průmyslový význam.

Otazníky kolem investičních diamantů

Prohlubující se krize nutí lidi přemýšlet jakým způsobem lze zajistit jejich úspory, když padají ceny akcií, znehodnoceny jsou podílové fondy a přes ujišťování vlád ani bankovní domy nejsou zárukou. Nejhalasněji v této době nabízejí prodejci dvě komodity, které bývaly historicky velmi úspěšné. Jedná se o zlato a diamanty. O hitu, za který jsou vydávány tzv. investiční diamanty, se chci krátce zmínit.
Nejprve by ale bylo dobré definovat vychvalované investiční diamanty. Dle reklamních akcí to vypadá, že investice 100 až 500 tisíc do jedno a více karátových kamenů je velice výhodná. Je to ale pravda?

Turnovská kompozice

V začínajícím období baroka na konci 17. a počátku 18. století byl zájem o šperky i další ozdobné předměty s drahými kameny tak veliký, že jej nebylo možno pokrýt přírodními materiály. Přistoupilo se proto k výrobě skleněných imitací diamantů, perel, ale i dalších barevných kamenů. Sklářskou velmocí byly Benátky. Tam se připravovala barevná sklovina (kompozice), ze které se zhotovovaly napodobeniny přírodních drahokamů. Nejstarším "kompozičním kamenem" byl aventurin. Byl běžně vyráběn a také využíván již ve starém Římě. Jednalo se o sklo ve kterém byly zality měděné piliny. Výsledný efektní umělý červenohnědý aventurín, měnící barvu na jednotlivých měděných pilinách, si udržel po staletí svou velkou oblibu a používá se dodnes.

Syntetické šperkové kameny - úvod

Průmyslově vyráběné imitace šperkových kamenů pocházejících z přírodních výskytů známe již od starověku. Pro tyto materiály se vžilo označení "syntetické", používáno je v kontrastu k označení "přírodní" vytvořené během vývoje zemské kůry. Je to nicméně velmi nepřesné. Vše co se děje v okolním vesmíru a budeme-li to sledovat jen pro naší planetu, je vlastně "přírodní". I veškeré produkty vznikající lidskou činností jsou přírodní a nelze je vymezovat z okolních jevů se kterými se na zemském povrchu setkáváme. Velmi trefně dokázala označit produkty lidské činnosti Gregorová (2006) jako technolity. S jejím označením se ztotožňuji a doporučuji je používat. Umožňuje totiž zcela nenásilně dosadit veškeré lidské výrobky do jednotlivých klasifikačních řad.

Syndikovat obsah