Inkrustace císařských kaplí ve 14.století

Ozdobení stěn karlštejnských kaplí a Svatováclavské kaple v katedrále na Pražském hradě leštěnými drahými kameny je zcela výjimečným projevem české vrcholné gotiky. Jejich výzkumem, a současně i se v 80tých letech minulého století zabývala řada odborníků, významné postavení mezi nimi má RNDr. František Skřivánek. V letošním roce oslavuje tento rytíř řady odborností (kromě popisu středověkých památek, byl i významným jeskyňářem a heraldikem) své pětaosmdesáté narozeniny, ke kterým mu tímto příspěvkem gratulujeme a současně děkujeme za jeho rozsáhlou badatelskou práci.

Inkrustace nelze zaměňovat s běžnými obklady a nástěnnými mozaikami, používanými v chrámech a kostelích (jedny z nejstarších jsou v raně křesťanské bazilice ze 6. století v Poreči v Istrii). České inkrustace se od běžných obkladů liší, jsou originální. Zde platí vyjádření kronikáře Beneše Krabice z Weitmile o výzdobě kaple sv. Václava na Pražském hradě: „Není na celém širém světě hradu a kaple tak vyzdobené ..“ Ve světě existují byzantské mozaiky, dochované dnes především v Ravenně, Istanbulu, Pise nebo Benátkách, ale ty nejsou srovnatelné s inkrustací jak byla realizována ve 14 století v našem prostředí. Liší se provedením i použitým materiálem (ty zahraniční jsou většinou mramorové, české jaspisové). Za volné inspirační zdroje českých kaplí se nejčastěji uvádí Sainte Chapelle v Paříži, bazilika sv. Eufrasia v Poreči, papežská kaple Santa Sanctorum v Lateránském paláci v Římě nebo císařská kaple Karla Velikého v Cáchách. I tady je ale rozdílnost zřetelná.

Karlštejnské kaple

První z dvojice karlštejnských kaplí s drahokamovou inkrustací z Ciboušova je kaple Utrpení Páně a jeho odznaků, dnes známá jako kaple sv. Kateřiny. Přesné datum jejího dokončení neznáme, předpokládá se její vysvěcení současně se sousedním kostelem Panny Marie v březnu roku 1357. Kaple opatřená dvojími železnými dveřmi sloužila jako korunní komora – místnost pro úschovu korunovačních klenotů. Různorodý způsob skládání kamenů na stěnu napovídá, že se zde kameníci s technikou teprve seznamovali. V drobném prostoru kaple (3,92 x 2,33 m) je použito celkem 1138 kamenů.

Největším prostorem s drahokamovou inkrustací je kaple sv. Kříže ve velké věži na Karlštejně. Na spodní souvislý pás inkrustace tu navazuje jedinečný cyklus 130 deskových obrazů z dílny Mistra Theodorika s portréty světců. Výkladem symboliky výzdoby kaple se zabývala celá řada autorů od devatenáctého století až po současnost. Dva hlavní názorové proudy předpokládají souvislost se svatým Grálem, nebo inspirací nebeským Jeruzalémem z textu Zjevení sv. Jana. Kaple byla vysvěcena 9. 2. 1365. Její stěny jsou obloženy 2496 řezanými a leštěnými kameny z Ciboušova.

Svatováclavská kaple

Svatováclavská kaple v pražské katedrále je posledním dochovaným prostorem s ciboušovskou inkrustací. Drahokamová inkrustace je zde doplněna malbou s pašijovým cyklem. Drahokamy byly použity také na obklad tumby s lebkou sv. Václava. Kaple byla vysvěcena arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi v roce 1367. Její obložení 1484 drahokamy bylo dokončeno až roku1372.

Kromě tří zmíněných prostor se zachovanou inkrustací, existovala v minulosti ještě podobná kaple Panny Marie na německém hradě Tangermünde (1377), posledním oblíbeném sídle císaře Karla IV. Ta se však do současnosti nedochovala. Stejně jako se nedochovala stejná výzdoba v kostele Všech svatých na Pražském hradě (1386), nepřečkala totiž ničivý požár hradu z června roku 1541.

Materiály použité k obkladům v době panování Karla IV jsou jedinečné. Jaspisy s ametysty jsou podstatně tvrdší než mramory. Ukázky jednotlivých materiálů použitých na Karlštejně a v kapli sv. Václava jsou na přiložených obrázcích. Místo kde jsou pozůstatky po středověké těžbě jaspisů a ametystů bylo vyhlášeno Národní přírodní památkou Ciboušov. Došlo k tomu v roce 1983. Rezervace se nachází na okrese Chomutov v Ústeckém kraji při patě Krušných hor, nedaleko města Klášterec nad Ohří. Předmětem ochrany je mineralogické naleziště ametystů a jaspisů v okolí zavalené středověké šachtice na celkové výměře 4,96 hektarů.

Pro zájemce o problematiku inkrustací uvádíme na tomto místě výběr publikací Fr. Skřivánka z let 1981 -1992

1. Příspěvek k využití drahého kamene v památkách výtvarného umění, Památky a příroda,r.6, č.7, str. 385-397, Praha 1981

2. Kunstwerke aus böhmischen Edelsteine, (německy, francouzsky, anglicky Tschechoslawakisches Leben, No.7, str.16-18, Praha 1981

3. Kameje a řezané nádoby z drahého kamene v památkách našeho středověkého výtvarného umění, Památky a přírody, r 6, č.7, str.:321-332, Praha 1982

4. Památky výtvarného umění z řezaného drahého kamene, Zpravodaj šperkařství, Čeký. svaz výr. družstev, r.XII, str.: 7-19, 18-30, Praha 1982

5. Kameje a řezané nádoby z drahého kamene v památkách našeho středověkého výtvarného umění, Památky a příroda, r.7, č.6, str.:321-331, Praha 1982

6. Drahý kámen v inkrustacích českých gotických památek, Symposium Hornická Příbram ve vědě a technice, sekce Drahý kámen, str.: 1-10, Příbram 1983

7. Kolekce řezaného horského křišťálu v rájeckém zámku Památky příroda r.9, č,2, str.:65-72, Praha 1984

8. Ametyst-jaspisové žíly v Krušných horách a jejich použití k drahokamovým obkladům (spoluautor: Jaroslav Bauer), Geologický průzkum r.26, č.1. str.:7-10, Praha 1984

9. Inkrustace z drahého kamene – vrcholný projev interiérové úpravy v české gotické architektuře, Památky a příroda r.10, str.: 579-593, Praha 1985

10. Výzkum drahých kamenů z chráněné přírodní památky Ciboušov a ze středověkých inkrustací. Památky a příroda r.10, str.: 609-627 Praha 1985,,spoluautorství František Skřivánek, Jaroslav Bauer, Drahoš Rykl.

11. Drahý kámen v Českých gotických památkách, sborník prací sestavil František Skřivánek, Památky a příroda r.10, č,10, str.:577-633, Praha 1985.

12. Závěrečná zpráva o průzkumu historické těžby ametystů a jaspisů na nalezišti Ciboušov za účelem doplňování drahokamových inkrustací na Karlštejně, Česká speleologická společnost, Praha listopad 1985, str.:1 – 33 + 13 příloh, spoluautorství: František Skřivánek, Bohumil Kučera, Jaroslav Hromas, Jaroslav Bauer, Drahoš Rykl, František Králík..

13. Využití výplně krušnohorských hydrotermálních žil jako drahých kamenů ve středověku, Časopis pro mineralogii a geologii, r.31, č.2, str: 125-131, Praha 1986.

14. Dobývání a řezba drahých kamenů z naleziště u Ciboušova ve středověku, Studie z dějin hornictví , Národní technické muzeum, sv. 19, Praha 1987, str.: 27-37.

15. Příspěvek k opracovávání drahého kamene v Čechách ve středověku, Sborník symposia pracovníků báňského průmyslu – Hornická Příbram ve vědě a technice, str.93-106, Příbram 1988.

16. Průzkumné a restaurátorské práce drahokamových inkrustací na hradě Karlštejně, Památky a příroda, r.14, č.2, str.: 73-78, Praha 1989.

17. Zpráva o průzkumu dutin a inhomogenit ve zdivu karlštejnské věže, Seminář Obnova a prezentace hradu Karlštejna, ‚CSVTS,ČVUT,stav.fakulta, str.: 37-42, Praha 1991.

18. Inkrustace karlštejnských kaplí, Technologiea artis, archiv historické výtvarné technologie, ročenka Obelisk, str.39-40,Praha 1992.

19./1. Doplnění drahých kamenů do inkrustací v kapli sv.Kateřiny na Karlštejně.
19./2. Průzkum a doplnění drahokamových inkrustací na hradě Karlštejně,
19./3. Restaurování drahých kamenů v inkrustacích na Karlštejně,
Seminář o hradu Karlštejnu pořádaný 2.9.1987 Komitétem pro životní prostředí ČSVTS, Českou vědecko-technickou společností a Stavební fakultou ČVUT. Praha 1987

Obr. 1 – Kaple sv. Kateřiny na Karlštejně

obr. 2 – Kaple sv. Kříže na Karlštejně

obr. 3 – Kaple sv. Václava na Pražském hradě

obr. 4 – ametyst s jaspisem z Ciboušova použitý na Karlštejně

obr. 5 – jaspis s ametystem z Ciboušova použitý na Karlštejně

Obrázky: 
kaple sv. Kateřiny na Karlštejně
kaple sv. Kříže na Karlštejně
mše v kapli sv. Václava na Pražském hradě
Ametyst s jaspisem poižitý v kapli sv. Kateřiny
Ametyst s jaspisem použitý v kapli sv. Kateřiny
jJaspis Ciboušov