Použití chryzoprasu ve 14.století

K největším středověkým dílům s chryzoprasy patří inkrustace v kapli sv. Václava v pražské katedrále z roku 1372. Obklady tvořené hlavně jaspisovými a ametystovými leštěnými destičkami jsou doplněny chryzoprasem (viz obr.1). Chryzoprasy pocházejí z Dolního Slezska z výskytu Szkalary u nynějších Zabkovic Slaskich. Toto polské území patřilo během panování Karla IV k zemím koruny české a neuniklo zájmu prospektorů. V okolí Szkalar se chryzopras jako ozdobný kámen získával již ve 14 století. Řitkošil (2009, Gemologický spravodajca 2/2009, str 8-9, Nitra) uvádí o chryzoprasu že: „Zachoval se na relikviářích z klášterní pokladnice v Mariensternu v Horní Lužici a o málo později se uplatnil na knižních vazbách z kapitulní Knihovny v Praze. Z druhé poloviny 14 a 15 století jsou chryzoprasem zdobeny relikviáře ze Svatovítské pokladnice v Praze a plenář sv. Markéty v Břevnově“
Po starých sběrech používaných ve 14 a 15 století byly od konce 19 století získávány chryzoprasové žíly, o mocnosti až desítky cm dlouhé až několik metrů, z niklového dolu ve Szkalarech (ústní informce od doc. Lapota 2013). V současnosti lze chryzoprasy najít v magnezitovém dole ve Wirkách u Swidnice, zde byla ověřena mocnost žil až 50 cm.

Obrázky: 
 chryzoprasová intarsie z kaple sv. Václava na Pražském hradě