Těžba jantaru na Ukrajině

Nelegální těžba jantaru je v severozápadní části Volyně v Žytomyrské a Rivnenské oblasti už mnoho let mimořádně výnosným zdrojem příjmů. Mnoho lidí je ochotno stát dlouhé hodiny v blátě a "rýžovat" v naději, že narazí na větší jantarový valounek a vydělají stovky dolarů. Situace je zde ještě horší, než podobná ilegální těžba vltavínů v Jižních Čechách. Podle gemologických odhadů patří Ukrajina k nejbohatším světovým nalezištím jantaru. Ročně se jej zde vytěží kolem 150 tun v hodnotě přes půl miliardy amerických dolarů. Jen tři až čtyři tuny se získávají legálně a výnosy se zdaňují. Hlavní část těžby i finančních výnosů kontrolují kriminální struktury.

Většinou jde totiž o těžbu nelegální. Jantarová mafie se neštítí ani násilných činů. V srpnu 2015 se problémem při setkání se zástupci regionálních bezpečnostních složek ve Lvově zabýval i ukrajinský prezident Porošenko. V rámci boje s korupcí vyhlásil jantarové mafii válku. Nelegálním dobýváním jantaru vydělávají zločinské gangy na západní Ukrajině okolo půl miliardy dolarů ročně. Současně černá těžba působí obrovské škody v místních lesích. Pašování jantaru označil Porošenko "nejen za ekologickou katastrofu, ale i za financování terorismu .... Kam se na to hrabe Aljaška. To, co se děje u nás, se v době zlaté horečky nikomu ani nezdálo," citoval ho server zik.ia. Technologie nelegální těžby jantaru je jednoduchá. Nejprve se zničí les. Stromy se vyřežou nebo vypálí. Pak se pomocí bagrů vyhloubí velký kanál, do kterého se z nejbližší vodní nádrže napustí voda. Následně se kolem kanálu kopou další jámy. Proud vody rozmělňuje písek a vyplavuje jantar na povrch. Lidé jej loví ve špinavé břečce do rybářských čeřenů," popsal pochybnou proceduru zpravodaj Denys Kazanskyj, který se do míst nelegální těžby dostal s ekology a občanskými aktivisty. Podle místního aktivisty Oleksandra Nikolajčuka "Je to státní přírodní rezervace, která by měla být pod dohledem lesní správy. Už léta ale tady řádí kriminální živly z celého postsovětského prostoru."
"Majitel" místa, na kterém se těží, prý platí až 1000 dolarů denně zástupcům okresních mocenských struktur za to, že jeho činnost tolerují. Pro usnadnění těžby se používají průmyslová čerpadla, která doslova obracejí lesy naruby. Investice se ale vyplácejí. Jantar se velmi dobře prodává. Přiživuje se na tom spousta překupníků, a nabídky jdou i přes internet. Ceny se pohybují od několika stovek do desítek tisíců dolarů v závislosti na velikosti kamenů. Podle ukrajinských médií lidé vědomě riskují život. Někteří při sesuvech končí v až desetimetrových jámách. Statistiky obětí se však nevedou. Do míst nelegální průmyslové těžby její provozovatelé pouštějí i místní, kteří mohou na pár hodin zkusit štěstí kopáním nebo "rýžováním". "Je to jakási odměna za to, že nelegálnímu byznysu nebrání," tvrdí aktivista Nikolajčuk. Vesničanům se přitom nelíbí, že novináři a aktivisté strkají do jejich činnosti nos. "Díky tomu, že to tady lidé objevili, si alespoň vyděláme na chleba. Jinak bychom neměli vůbec nic, byl by tady hladomor jako ve 30. letech," říká na kameru Rádia Svobodná Evropa muž s lopatou. Na námitku, že zboží prodávají kriminálním živlům, reaguje, že to není podstatné. "Klidně prodáme i vám, pokud máte peníze. Nepřejeme si ale, abyste se nás zastávali. My se ubráníme sami," tvrdí.
Po restrikcích iniciovaných prezidentem se vesničané v jednom z okresů vzbouřili a několik lidí bylo při potyčkách s policií postřeleno. Vadilo jim, že policisté zabavovali čerpadla, do nichž mnozí vložili veškeré své úspory. Na "jantarovou horečku" v ukrajinském Polesí upozornil nedávno na své facebookové stránce ministr vnitra Arsen Avakov. "Obrovské množství lidí žije díky tomuto průmyslu. Od hledačů, přes překupníky, školáky i úředníky," uvedl. Přiznal, že jde "nejen o stínovou, ale doslova černou ekonomiku". Ani hřivna z tohoto byznysu se do rozpočtu nedostává. "Vydělávají celé rodiny vesničanů. Tisíce dolarů měsíčně. Pro ukrajinský venkov to je nevídaná příležitost." Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk oznámil, že vláda bude už na podzim iniciovat vyhlášení státního monopolu na těžbu jantaru (český vltavín vyhraženým nerostem je). Podle listu Dzrekalo tyžnja Ukrajina ztrácí kvůli nekontrolované těžbě jantaru denně osm milionů hřiven. V zemi přitom legálně působí jediný soukromý podnik, který má povolení na těžbu jantaru. Jeho vedení tvrdí, že doklady pro svou činnost si obstarávalo sedm let, jelikož zákony znevýhodňují soukromou těžbu. Jediný státní podnik Ukrajinský jantar (Burštyn Ukrajiny) je přitom před bankrotem.
Podle agentury Unian má Ukrajina druhé největší zásoby jantaru ve světě. Většina vytěžené suroviny se ovšem pašuje do zahraničí, včetně Číny, Japonska, Blízkého východu či Evropské unie. Ve velkém se vyváží do Polska, které se mnohdy využívá jako tranzitní země, ale také na Slovensko. Přestože dovoz jantaru do Evropské unie není zakázán, je nezbytné jej přihlásit a ukázat při celní kontrole. Jen v posledních několika měsících bylo na slovenské hranici zaznamenáno kolem 20 pokusů o nelegální převoz. Více než 130 kilogramů bylo nedávno zabaveno na hraničním přechodu ve Vyšném Německém.
V Zakarpatské oblasti na západě země bylo kvůli pašeráckému skandálu sesazeno celé regionální vedení, včetně šéfů celnice, pohraniční stráže i silových složek. Ukázkové razie ale nic nevyřeší. O legalizaci soukromé těžby jantaru se mluví už desítky let, avšak stávající zákony jí nepřejí. Má se tedy za to, že lidé budou nadále kopat všude, kde se dá, včetně vlastních zahrad. Jinou práci totiž nemají. Než vypukla jantarová horečka, živili se prý mnozí obyvatelé Rivnenské a Žytomyrské oblasti, které obývají mimo jiné volyňští Češi, sběrem a prodejem hub a dalších lesních plodů. Lesy však byly ve značné části území zničeny.