175 let od narození znalce českých vulkanitů

Dr. Emanuel Bořický (1840-1881) (obr. 1) patřil v 19. století k významným českým přírodovědcům. Narodil se 12. prosince 1840 v Milíně nedaleko Příbrami a zemřel nedlouho po dosažení čtyřicítky, po pádu na zamrzlé Vltavě, 26. ledna 1881. Od roku 1871 do své předčasné smrti byl profesorem mineralogie a petrografie na Karlově universitě. Svůj hlavní zájem věnoval sopečným horninám vyskytujícím se na území českého království. Studoval je systematicky v letech 1870 až 1880. Jeho monografie Petrografická studia čedičového horstva v Čechách (1874); Petrografická studia znělcového horstva v Čechách (1875); Petrografická studia melafýrového horstva v Čechách (1877) a Petrografická studia porfýrových hornin v Čechách, jsou dosud významným zdrojem pro poznání vulkanických produktů. Hlavní devizou profesora Bořického byla jeho precisní mikroskopická analýza studovaných vzorků a jejich grafická dokumentace.
Možná ještě významnější prací než studie petrografické, byla jeho monografie z z roku 1877, kterou věnoval mikrochemickému určování minerálů. Práce Základové nového lučebně drobnohledného rozboru nerostů a hornin sloužila pro chemickou identifikaci mikroskopických vzorků celé století. Jeho pokračovatelem v mikrochemickém studiu minerálů byl profesor Rudolf Rost. Teprve rozvoj RTG a elektronové spektroskopie ve druhé polovině dvacátého století umožnil nahradit mikrochemické reakce přímou analytikou vzorků.
Přírodovědecká fakulta KU v Praze uděluje od roku 1965 významným mineralogům a petrografům Bořického medaili. Jde o významné ocenění jednotlivých odborníků, ale hlavně samotného profesora Emanuela Bořického.

Obrázky: 
Emanuel Bořický český petrograf