Seznámení s benediktinským uměním

Ve Valdštejnské jízdárně probíhá výstava nazvaná Otevři zahradu rajskou, Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300. Výstava trvá od 7. 11. 2014 do 15. 3. 2015. Vznikla v rámci pětiletého projektu. Cílem projektu bylo přiblížit široké veřejnosti nejen dochované poklady raně středověkého umění, ale i materiální a duchovní kulturu střední Evropy od doby Karla Velikého až po konec přemyslovské éry. Středem pozornosti je na výstavě rovněž nejstarší řeholní řád - benediktini, který se v období raného středověku stal velice významným společenským činitelem. Benediktinské kláštery se staly předními centry vzdělání, kultury i výtvarného umění. Byli to právě benediktini, díky nimž zakotvila střední Evropa bezpečně v západokřesťanském civilizačním okruhu.

Samotný výstavní sál je členěn podobně jako klášterní komplex a návštěvník tak má jedinečnou možnost nahlédnout, jak to v benediktinském klášteře vypadalo a zároveň fungovalo. A to se opravdu povedlo za pomoci velkého množství exponátů od 65 zapůjčitelů ze 7 různých zemí světa, ale i prostřednictvím poutavých doprovodných textů. Za vzor při rozvrhování jednotlivých částí výstavy posloužil kurátorům typový plán ze švýcarského St. Gallen, jenž mniši považovali za schéma dokonalého uspořádání konventu. Kresbu z 9. století se sice nepodařilo na výstavu získat, neboť ji opatství odmítá půjčovat, návštěvníci si však mohou prohlédnout alespoň její věrnou kopii.
Z více než 250 exponátů si ale zaslouží připomenout především historicky nejvzácnější exponát, jímž je je nejstarší dochovaný zápis Řehole Benediktovy z 9. století, zapůjčený z knihovny kláštera St. Gallen. Z hmotných artefaktů si pozornost zaslouží bohatě zdobené relikviáře, nebo nástěné kříže, představující zručnost tehdejších zlatníků. Za důležité pokládám exponáty patřící k první české světici, svaté Ludmile. Na prvním místě je to její zlacená busta a relikviářová paže. V zadní části výstavy jsou to pak také lněné fragmenty z jejího hrobu. Podařilo se na výstavu přivézt takové poklady, jako je zlatý kalich z kláštera v Tyńci u Krakova. Dochovaná umělecká díla (kadidelnice, kříže, kalichy, svícny a různé relikviáře) jsou významným svědectvím o zručnosti a rovněž uměleckém cítění jednotlivých, většinou anonymních umělců. V katalogové části pak najdeme téměř devadesát položek a to se dochoval jen zlomek skutečné umělecké produkce daného období. I tak mezi nimi najdeme skutečné skvosty, jako je tzv. Milánský svícen.
Největší pozornost budí oprávněně Vyšehradský kodex, který byl na našem území naposledy vystaven v roce 1969. Podle odborníků jde o nejcennější rukopis uchovávaný v České republice. Vznikl v roce 1085 při příležitosti korunovace Vratislava II. na prvního českého krále. Má sto osm stran. a jeho pojišťovací hodnota je odhadována na 1 miliardu korun. Jeho originál byl ve Valdštejnské jízdárně vystaven jen jeden jediný den. Návštěvníci si mohou na výstavě prohlédnout jen faksimile tohoto slavného rukopisu.
Právě probíhající výstava věnovaná benediktinskému řádu a jeho kulturnímu přínosu při formování středověké Evropy patří mezi to nejlepší co osloví odbornou i laickou veřejnost. Nabitá je bezpočtem unikátních a mimořádně vzácných památek, které si pohromadě už asi nebude možné jen tak prohlédnout. .
Katalog výstavy „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy“ je stejně jako samotná výstava velice záslužným počinem. Publikace by určitě neměla ujít pozornosti především historiků a historiků umění. Jedná se o dílo, které můžeme již nyní bezpochyby označit za jednu ze základních prací k danému tématu v češtině. Navíc je i významným příspěvkem k tzv. románské renesanci. Kniha je sice určena především odborníkům, ale oslovit určitě může i širší čtenářskou obec.

Obrázky: 
Valdštejnská konírka
Vstupní část