Hradní kámen přemyslovské doby v Čechách (prostým okem i pod drobnohledem)

Kolektiv autorů F. Fediuk, E. Fediuková, T. Sidorinová, J. Šrámek a Z. Táborský vytvořili unikátní publikaci. Věnovali se studiu stavebních kamenů použitých v přemyslovské době tedy během 12. a 13. století. Popisují horninový materiál použitý pro stavbu celkem celkem padesáti objektů.
Sami autoři v úvodní kapitole svůj přístup k popisované problematice vysvětlují: „Středověká architektura, v níž hlavní materiálovou roli hrál kámen, se uplatňovala širokou paletou svých produktů: městskými i venkovskými sídelními jednotkami, mosty, kostely, kláštery a v neposlední řadě pevnostními stavbami – tvrzemi, hradišti a hrady. Ve všech těchto případech se archeologové snaží najít odpovědi na otázky: Kdo? Kdy? Kde? Ja? Proč? S jakými záměry a výsledky? Přírodovědec – geolog k těmto otázkám připojuje i ty své: Z čeho? Odkud? Hledání odpovědí na ně není o nic méně vzrušující než ono archeologické, i ono je intelektuální výzvou a případný úspěch v tomto doslova detektivním pátrání má svou hodnotu v poznávání minulosti našeho národa.

Kterékoliv z výše uvedených druhů středověkých staveb by si v tomto „kamenném“ ohledu zasloužily pozornost, pro všechny se nabízí nepřeberné množství studijního materiálu, čekajícího na své zpracovatele. Jestliže autoři této knížky se omezili pouze na kámen hradních staveb a jen toho staršího ze středověkých úseků našich dějin, na dobu Přemyslovců, vedli je k domu dva dvody. Předně jsou hrady jednoznačně nejnápadnějšími svědky tehdejší doby,...“ Druhý důvod je mnohem prozaičtější: kdybychom se chtěli pustit do zhodnocení povahy kamenů celé naší středověké architektury, na tak rozsáhlý a složitý úkol bychom prostě nestačili...“
Publikaci vydalo v edici Neživá příroda, nakladatelství Academia. Celkový rozsah je 178 stran, včetně rejstříku jde o 191 stran. Publikace obsahuje 7 fotografií, 69 mikrofotografií, 1 mapku s lokalizací studovaných objektů, 1 tabulku s přehledem 27 hornin použitých jako stavební materiál a 61 pérovek (jde o hlavně nákresy budov a zřícenin, v několika případech jsou i skalní výchozy a kresby výbrusů. Za zminku stojí i názvy jednotlivých kapitol. Po údaji o autorech je Úvod s vysvětlením čím se autoři zabývali a proč (viz i vložený citát). Pak následují kapitoly: Trochu historie a obecností; Slovníček základních pojmů; Povšechně o hmotě zvané kámen; Chvála řemesla kamenického; Čechy – nepřeberná pokladnice užitného kamne; Jednotlivé druhy hradního kamene; Minerály skládající hradní kámen; Abecední výběr hradů přemyslovské doby (hlavní část publikace); Pár slov závěrem; Literatura a Rejstřík.
Čtivě jsou napsány obecné úvodní kapitoly, tvořící zhruba třetinu textu. Jak údaje historické, údaje o kamenické profesi, tak i celkový přehled ve stavebnictví používaných hornin, jejich charakteristika a přehled horninových minerálů, jistě umožní rozšířit obzory milovníkům historie i přírodních věd. Při středověkých stavbách byl využíván obvykle místní materiál, proto je škála použitých hornin poměrně široká. Celkem autoři kromě stručné charakteristiky jednotlivých staveb uvádějí popisy celkem sedmadvaceti druhů použitých stavebních kamenů. Vždy je uvedena stručná charakteristika a historie stavby a její nákres, potom je podrobně popsána hornina(ny) a ta je doplněna jednou, nebo více mikrofotografiemi. Pokládám za užiteční připojit k informaci o knize fotokopii jedné stránky z kapitoly Abecední výběr hradů, jde o Rotštejn, ale najdete tu i další hrady z naší oblasti.
Sám jsem si publikaci přečetl se zájmem a doporučuji jí geologům, archeologům i všem dalším zájemcům. Pozornost si určitě zaslouží. Knihu lze získat v prodejně Academie na Václavském náměstí v Praze, nebo prostřednictvím webu www.academiaknihy.cz.

Obrázky: 
Titulní strana