Milí návštěvníci, snad zde najdete informace, které Vás zajímají. Vím, že zájemců o minerály a jejich šperkové využití je velmi mnoho. Ne všichni ale mají dostatek informací o oboru, kterým je gemologie. Pokouším se jim těmito stránkami vyjít vstříc. Texty mohou zájemcům posloužit pro rozšíření jejich znalostí. Pohodové studium všem přeje RNDr. Ivan Turnovec

Označování šperkových kamenů

Do roku 1955 se za drahokamy považovaly průhledné a k broušení vhodné minerály s tvrdostí přes 8, zatímco ostatní průhledné do 8. stupně tvrdosti dle Mohse byly polodrahokamy (sem by tedy patřil i jeden z nejcennějších kamenů smaragd!) (Baumgärtel, Quellmalz, Schneider, 1988). Jako šperkové kameny byly dále značeny všechny další průsvitné a neprůhledné minerály používané na výrobu šperků. Název polodrahokamy byl zrušen již v roce 1955 vydáním nového závazného názvosloví kamenů mezinárodní organizací BIBOA - Bureau International des Associations de Fabricants, Grossistes et Détaillants de Joaillerie, Bijouterie, Orfévrerie et Argenterie, se sídlem v Haagu (CIBJO: Pierres précieuses et fines/Perles Définitions). Teoretický problém byl vyřešen. V praxi se ale pro konečného zákazníka mnoho nezměnilo.

Adolf Absolon

Zajímavou publikaci s tímto názvem vydal Kabinet české grafiky v roce 2014. Jde o bilancování grafika a malíře Ády Absolona, kterého si z mládí pamatujeme jako jeskyňáře, účastníka vulkanologické expedice do Ekvadoru a po promoci jako významného kvarterního a inžinýrského geologa. K jeho zajímavým průzkumným pracím patřilo studium silničních propadů a sklepních dutin v Kutné Hoře. Námětem publikace ale není jeho geologická minulost. Od mládí se Áda věnoval malování a kreslení a tomuto hobby zasvětil značnou část života.

Obrázky: 

Insignie Přírodovědecké fakulty Karlovy university

Zajímavou akcí spojenou s oslavami 700 ti letého výročí od narození Karla IV, byla i Zlatá promoce absolventů Přírodovědecké fakulty. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi těmi, kteří promovali před padesáti lety. Uplynulých padesát let od promoce v roce 1966 bylo pro většinu z nás celým produktivním živote, Zlatá promoce připomněla tu z roku 1966 a mně osobně i pozdější doktorskou v roce 1981 (obr. 1). Při projevech universitních zástupců byl člověk dojat.

Obrázky: 

XX výstava minerálů v Lomnici nad Popelkou

Letní výstavy kamenářů – sběratelů z Českého ráje, konané v červenci a srpnu, se již dostaly do povědomí sběratelů kamenů nejen tuzemských ale i těch zahraničních, jsou na různých místech Českého ráje organizovány již řadu let - jen namátkou mohu připomenout letní výstavu v obci Radostná pod Kozákovem-Lestkov (http://gemologie.turnovec.cz/2016/06/27/letos-s-kamenari-vystavuje-zdene...) nebo v muzeu v Turnově). Věřím že si každý rok své návštěvníky najdou i bez mého připomenutí.

Obrázky: 
Vitrinka věnovaná RNDr Zdeňku Johanovi
Pohled na expozici

Mistr uměleckých řemesel Vojtěch Záveský v Turnově

O komorní výstavě glyptických prací konané během léta 2016, instalované u příležitosti šedesátých narozenin glyptika, mistra uměleckých řemesel v Galerii GRANÁT v Turnově, jsme již informovali (Šperkař 2-2016). Svou výstavu Vojtěch Záveský, dne 13. července, navštívil. Návštěvníkům a svým přátelům předvedl rytí do šperkových kamenů. Čas se našel i na vzpomínání na uplynulá léta. Setkal se zde s koleginí glyptičkou Evou Mrákotovou, která bude v galerii vystavovat po něm. Dojemné bylo jeho setkání s ing.

Obrázky: 

Pozvání nejen do Lomnice n.Pop.

Letní výstavy kamenářů – sběratelů z Českého ráje, konané v červenci a srpnu, se již dostaly do povědomí sběratelů kamenů nejen tuzemských ale i těch zahraničních, jsou na různých místech Českého ráje organizovány již řadu let - jen namátkou mohu připomenout letní výstavu v obci Radostná pod Kozákovem-Lestkov (http://gemologie.turnovec.cz/2016/06/27/letos-s-kamenari-vystavuje-zdene...) nebo v muzeu v Turnově). Věřím že si každý rok své návštěvníky najdou i bez mého připomenutí.

Obrázky: 

Letos s kamenáři vystavuje Zdeněk Jiřišta

Letní výstavy „Drahých kamenů a minerálů“ sběratelů kamenů z různých koutů Českého ráje, pořádané v obci Radostná pod Kozákovem-Lestkov, se staly tradiční součástí prázdninového programu návštěv našeho regionu. Od roku 1983 představují nadšenci - sběratelé své nejvzácnější, ale i nejnovější nálezy ze zdejších nalezišť, ale i z jejich cest po světě. K vidění budou acháty, jaspisy, různé další odrůdy křemene a dalších minerálů, zkamenělá dřeva, či zkameněliny v nejrůznějších formách, barvách a způsobech jejich zpracování.

Použití chryzoprasu ve 14.století

K největším středověkým dílům s chryzoprasy patří inkrustace v kapli sv. Václava v pražské katedrále z roku 1372. Obklady tvořené hlavně jaspisovými a ametystovými leštěnými destičkami jsou doplněny chryzoprasem (viz obr.1). Chryzoprasy pocházejí z Dolního Slezska z výskytu Szkalary u nynějších Zabkovic Slaskich. Toto polské území patřilo během panování Karla IV k zemím koruny české a neuniklo zájmu prospektorů. V okolí Szkalar se chryzopras jako ozdobný kámen získával již ve 14 století.

Obrázky: 
 chryzoprasová intarsie z kaple sv. Václava na Pražském hradě

Jak oslavují výročí narození císaře Karla IV v Kadani

Oslavy 700 výročí narození Karla IV probíhají na úrovni celostátní, universitní i regionální. Chtěl bych krátce upozornit na aktivity jednoho z regionálních muzeí. V rámci oslav plánuje představit občanům expozici tvořenou historickými dokumenty a vzorky získanými ze středoěké těžby v Ciboušově a Domašíně pro zajištění obkladů kaplí na Karlštejně a Pražském hradě a replikami intarsií z nalezeného materiálu. Připravená expozice si zaslouží pozornost, Měl jsem možnost exponáty vidět a ocenit během úvodní přednášky z cyklu věnovaném Karlu IV.

Obrázky: 
část exponátů pro výstavu
replika intarsie z ciboušovského jaspisu

Maloplošná chráněná území Libereckého kraje

Publikaci vydal Liberecký kraj v roce 2015, jde o 3. výrazně přepracované a doplněné vydání. To ostatně připomínají sami autoři (J. Sýkorová, R. Vlčková, M. Modrý a kolektiv) v předmluvě: „Držíte v rukou v pořadí již třetí vydání stejnojmenné publikace, oproti oběma předchozím ale zásadně přepracované, protože od posledního vydání v roce 2007 došlo v této oblasti k mnoha změnám. Především narostl celkový počet maloplošných chráněných území...“

Obrázky: 
publikace Maloplošná chráněná území Libereckého kraje
Syndikovat obsah