Gemologický průvodce Ivana Turnovce

Indický podnik Gítáňdžali umístil v loňském roce (2011) v centru Bombaje automaty na zlaté i stříbrné mince a na šperky zdobené diamanty. Jde o první druh automatické výdejny tohoto druhu. První automat byl otevřen u příležitosti hinduistické slavnosti světel díválí. Tento svátek je součástí novoročních a jarních oslav připadajících na konec období dešťů. Několikadenní období je pro hinduisty příležitostí k radosti a také k nákupu luxusního zboží jako zlato a šperky.

Obrázky: 

Tato bakalářská práce obhájená v roce 2009 na fakultě přírodních věd university Konstatina Filozofa v Nitře si zaslouží připomenout i v Čechách. Rozsah práce Michala Szenozicska je 55 stran. Zpracováno bylo šest hlavních kapitol: 1) História puncovníctva na Slovensku; 2) Základné puncové kovy; 3) Zliatiny kovou; 4) Puncová kontrola; 5) Puncové značky; 6) Šperky zo zlata, striebra a platiny. Práci jsem oponoval a ocenil jsem jí jako velice zdařilou. Autor má kvalitně zpracovánu histórii puncovnictví na Slovensku, vhodně doplněnou starými i současně platnými úředními puncovními značkami.

Obrázky: 

Regionální odborný časopis věnovaný šperkové výrobě, vychází logicky v Turnově, městě zlatníků a brusičů drahých kamenů. Editoři se snaží věnovat celé šířce problematiky včetně historie oboru. Profesionálové i studenti a amatérští zájemci si mohou jednotlivé soubory na tomto místě stáhnout. Požadujeme jen jediné, pokud využijete texty nebo obrázky, uvádějte vždy citaci svého pramene (Elektronická verze Turnovský šperkař, autor a název příspěvku, rok a číslo). Věříme že najdete v časopise zajímavé informace.
Časopis ŠPERKAŘ lze koupit v Turnově :

Přiložené soubory: 

sperkar-1-2012.pdf

sperkar-2-2012.pdf

Obrázky: 

Kto prvý našiel jantár sa dnes nedozvieme. Vieme však, že už v predhistorickej dobe – v dobe označovanej ako kamenná, sa ľudia s jantárom stretali. Bola to lesklá, žltá hmota, ktorú používali na výrobu rôznych predmetov. Nachádzala sa však iba na niektorých miestach sveta, preto sa stala počas ďalších období známym a zaujímavým výmenným, neskôr aj obchodným artiklom. Záujem o túto „hmotu“ - o jantár, mali aj ľudia doby bronzovej. Chodili za ňou stovkykilometrov na sever, k pobrežiu Baltického mora. Starí Gréci ho označovali ako „elektron“. Jantár bol cenený Rimanmi aj starými Grékmi.

Přiložené soubory: 

jantar_najstarsi_sperkovy_kamen_cd.pdf

Jde o novou expozici v bratislavském Slovenském národném múzeu. Ta byla zpřístupněna letos v polovině května, je zaměřena především na umění sakrální. A hned od zahájení se stala středem zájmu. Jde o soubor 112 uměleckých exponátů pocházejících ze čtyř desítek různých míst svého dosavadního uložení - především farností a kostelů velkých měst, ale i malých obcí z celého Slovenska.

Nově do zlata neinvestují už jen velcí investoři, ale i ti drobní. Jen za posledního půl roku 2010, vyšroubovala silná poptávka cenu zlata o 30 procent (během druhého čtvrtletí vyšplhala jedna unce až na 1 261 dolarů) a podle odborníků je téměř jisté, že se díky stále ještě pokračující celosvětové hospodářské recesi, bude dál zdražovat.

Co by znamenal návrat ke zlatému standardu? Jakou roli hraje v historickém kontextu zlato? Jakým způsobem a proč investovat do tohoto slunečního kovu? Nad tím se zamýšlí a o tom informuje kniha, plná impulsů, provokující a čtivá, kterou napsal profesor podnikové ekonomiky, švýcarský ekonom a poradce, Hans J. Bocker.

Tento český katolický duchovní, historik a vlastivědný badatel. Pocházel z rodu drobné katolické šlechty spjaté s městským prostředím (Balbínové z Vorličné). Narodil se 3. prosince 1621 v Hradci Králové. Byl členem jezuitského řádu. Filozofii a teologii studoval pražské koleji Klementinu. Po kněžském vysvěcení, v roce 1649, tedy před 360ti let, byl vyslán jako misionář do severovýchodních Čech.

Hodnoceni a oceňování drahokamů vždy vyžadovalo velké znalosti a zkušenosti. Se zdokonalováním technologie výroby syntetických drahokamů však pomalu přišla doba, kdy k přesnému posouzení nestačí ani hluboké znalosti a široké zkušenosti. Zodpovědní znalci proto stále častěji používají kromě zraku a lupy různých technických prostředků, umožňujících přesnou analýzu a hodnocení zkoumaného kamene.

Chemická značka stříbra je Ag, což nám prozrazuje, že to je čistý prvek, a naše zkušenost říká, že je to jeden z nejkrásnějších přírodních kovů, podmanivý silným leskem a krásnou bílošedou barvou. Škoda jen, že se původní barva i lesk na vzduchu rýchle ztrácejí. Stříbro pozvolna žloutne, hnědne, až úplně zčerná, protože se povleklo tenkou vrstvičkou sulfidu stříbrného, argentitu. Stříbro vyniká nad všechny kovy tepelnou i elektrickou vodivostí. Samo o sobě je ovšem velmi měkké, proto se používají především jeho slitiny s jinými kovy — mědí, zlatem —, a pak je jeho použití dalekosáhlé.